Zajímavost: Slovenská borovice roste v Čechách hůře než ta česká

Borovice lesní je u nás druhou nejvíce využívanou hospodářskou dřevinou se zastoupením 16 % v druhové skladbě našich lesů. Vědci zkoumali, jak se u nás daří místním druhům i těm vyšlechtěným u našich slovenských sousedů.

Důvodem obliby borovice v našich lesích je její pěstební nenáročnost, dobrý růst, kvalitní dřevo a všestranné využití ve stavebnictví i nábytkářství. Avšak pěstování porostů s nevhodnými druhy borovice zvyšuje pravděpodobnost neúspěchu.

Borovice v Evropě

Zastoupení borovice lesní na obrovském území Evropy a Asie ukazuje na její přizpůsobivost přírodním podmínkám. Borovice roste na velmi chudých i bohatších stanovištích od 0 do 2600 m n. m, obývá bažiny, rašeliniště, smíšené a jehličnaté lesy, vřesoviště, duny, stepi, skalní svahy či horské oblasti.

Pohled na počátek

Rozsáhlé rozšíření borovice je důsledkem evolučního vývoje lesů v postglaciálním a holocenním období. Po poslední době ledové v preboreálu došlo k postupnému oteplování a první dřeviny, jako například břízy a borovice, se začaly z izolovaných míst šířit do okolních oblastí. Později se v boreálu po dalším oteplení přidávaly ostatní dřeviny jako dub, jilm, lípa, javor a smrk.

Není borovice, jako borovice

Proměnlivost druhu ukazuje na vysoké adaptační schopnosti, které se vyvinuly během obsazování různých oblastí a stanovišť touto pionýrskou dřevinou. Vzhledem k postglaciálnímu vývoji, rozšíření a zastoupení v České republice a na Slovensku tvoří borovice i na tak malém území několik regionálních cenných populací či ekotypů v rámci vertikálního členění.

Důležitým úkolem pro zachování genofondu jednotlivých populací je správné určení oblastí vymezených pro přenos reprodukčního materiálu tak, aby nedocházelo ke genetické degradaci a zároveň tato pravidla přispívala k lepší stabilitě a vnitrodruhové diverzitě. Podkladem pro odpovědné rozhodování jsou založené dlouhodobě provenienční pokusy reagující na měnící se prostředí. Pro borovici lesní jsou u nás jejich výsledky k dispozici již z počátku 50. let minulého století i z pozdějšího období.

Jak se daří jednotlivým druhům zkoumali vědci

Tyto provenienční pokusy vyhodnotili vědci z VÚLHM, v. v. i., útvaru Biologie a šlechtění lesních dřevin, a své výsledky zveřejnili v článku Vyhodnocení růstu proveniencí borovice lesní v Čechách, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2024.

Jejich cílem bylo vyhodnotit variabilitu růstu a kvality proveniencí borovice lesní na čtyřech výzkumných plochách. Výsledky mohou přispět k výběru vhodného osiva v zájmové oblasti, úpravám legislativních předpisů apod. Pomohou i lesníkům vyvarovat se použití nevhodného reprodukčního materiálu.

Pěstování porostů s nevhodnými proveniencemi borovice lesní zvyšuje pravděpodobnost jejich poškození abiotickými (zlomy z těžkého sněhu, polomy z větru atd.) a biotickými (např. klikoroh borový, krasec borový, lýkohub borový a sosnový, lýkožrout vrcholkový, červená sypavka borovic, sypavka borová) činiteli. Naopak používání ověřeného reprodukčního materiál snižuje riziko předčasného rozpadu hospodářského lesa.

Vědci vyhodnotili proměnlivost proveniencí borovice lesní z ČR a SR na čtyřech výzkumných plochách ve středních Čechách (Zelená Bouda č. 47) a v jižních Čechách (Čimelice č. 48, Hůrky č. 74, Kolence č. 75), Jedná se o výsadby založené v roce 1972.

• Na výzkumné ploše č. 47 – Zelená Bouda dosahovala nejvyšší průměrné výšky stromů provenience č. 138 – Hradec nad Moravicí, Bor s hodnotou 19,80 m a provenience č. 104 – Konopiště, Neveklov s 19,65 m.
• V tloušťkovém růstu vynikala provenience č. 10 – Šaštín, Stráže, Šaštín (1) s průměrnou výčetní tloušťkou 18,45 cm a provenience č. 156 – Znojmo, Čížov s hodnotou 17,85 cm.
• Na výzkumné ploše č. 48 – Čimelice dosahovala nejvyšší průměrné výšky stromů provenience č. 144 – Jemnice, Kosová s hodnotou 24,05 m a provenience č. 77 – Strážnice, Vracov s hodnotou 23,50 m.
• V tloušťkovém růstu vynikala provenience č. 8 – Stupava, Lozorno s průměrnou výčetní tloušťkou 22,50 cm a provenience č. 156 – Znojmo, Čížov s hodnotou 22,35 cm.
• Na výzkumné ploše č. 74 – Hůrky dosahovala nejvyšší průměrné výšky stromů provenience č. 118 – Jaroměřice nad Rokytnou, Radkovice u Hrotovic (2) s hodnotou 20,50 m a provenience č. 159 – Červené Poříčí, Merklín s hodnotou 20,45 m.
• V tloušťkovém růstu vynikala provenience č. 118 – Jaroměřice nad Rokytnou, Radkovice u Hrotovic (2) s průměrnou výčetní tloušťkou 22,00 cm a provenience č. 4 – Poprad, Kvetnica s hodnotou 21,93 cm.
• Na výzkumné ploše č. 75 – Kolence dosahovala nejvyšší průměrné výšky stromů provenience č. 5 – Povážská Bystrica, Trstie s hodnotou 23,40 m, za ní následovaly provenience č. 84 – Vysoké Chvojno, Poběžovice u Holic a č. 91 – Ruda nad Moravou, Ruda nad Moravou se shodnou hodnotou 21,70 m.
• V tloušťkovém růstu vynikala provenience č. 5 – Povážská Bystrica, Trstie s mediánovou výčetní tloušťkou 29,90 cm a provenience č. 80 – Chlumec nad Cidlinou, Kladruby (1) s hodnotou 27,43 cm.

V závěru vědci konstatují:

Vyhodnocení provenienčního pokusu proveniencí borovice lesní na čtyřech výzkumných plochách vysazených v roce 1972 potvrzuje širokou ekovalenci dřeviny, i když růstové schopnosti proveniencí byly na jednotlivých stanovištích různé. Velký rozptyl v růstových charakteristikách proveniencí nespecifikuje vhodnost konkrétního reprodukčního materiálu pro danou oblast.

Při vyhodnocení ověřovacích ploch borovice lesní v Čechách se projevily zhoršené růstové schopnosti u většiny slovenských proveniencí. Je proto nutné otestovat více proveniencí z větší oblasti areálu borovice lesní pro získání možnosti využití širšího množství reprodukčního materiálu dřeviny v našich podmínkách.

Z dlouhodobého hlediska vědci doporučují založit další provenienční pokusy s novým reprodukčním materiálem pro posouzení vhodnosti jeho použití v měnících se přírodních podmínkách.

Článek byl zpracován podle TZ pana Ing. Jana Řezáče, VÚLHM

Přečtěte si také: Jak vysoké a staré rostou stromy v našich lesích - Víte to? nebo 5 způsobů, jak stromy zlepšují klima. Znáte je?