Borovice v proměnách klimatu: Výzkumné postupy pro udržitelnou péči 

Výkyvy počasí v posledních letech, zahrnující nerovnoměrné rozložení srážek a zvyšující se teploty, vedou k oslabení lesních porostů vůči působení stresových faktorů. Stromy tak mají sníženou schopnost obrany proti působení biotických škůdců. Situace je nejvážnější u smrku ztepilého, ale ohrožená je i borovice lesní.

Borovice lesní je dřevinou schopnou růst na nejrůznějších stanovištích, od suchých po vlhká, a je u nás také hospodářsky hojně využívána. Vývoj porostů v posledním období však ukázal, že i její tolerance ke klimatickým výkyvům je omezená.

Borovice v ohrožení

Problematikou hospodaření v borových porostech se zabývají vědci z VÚLHM, v. v. i., Výzkumné stanice Opočno, kteří pro praxi připravili certifikovanou metodiku Postupy hospodaření v porostech borovice lesní pro zmírnění nepříznivých dopadů environmentální změny. Jejím cílem je poskytnout rámcová doporučení pro pěstování borovice lesní v současném období změny klimatu, tak, aby byl optimálně využitý potenciál této dřeviny. Specifickým cílem je zvýšení předpokladu úspěšného pěstování na vhodných stanovištích, na kterých je borovice v cílové druhové skladbě uvažována v minimálně 20% zastoupení. Pěstební doporučení jsou specifikována s ohledem na stanovištní podmínky podle podsouborů cílových hospodářských souborů.

Borovicím škodí jmelí a pomáhá nakypření půdy

V mnoha oblastech narůstá napadení borovic jmelím, a to do cca 90 let věku. Pak se již podíl napadených stromů výrazně nemění. Jmelí z borovic parazituje vodu a zvyšuje stres suchem. S růstem jmelí v koruně pak narůstá defoliace a klesá plodivost, což bylo prokázáno u mladých porostů do 60 let věku.

Dalším důležitým zjištěním vědců bylo, že mírné narušení povrchu půdy (při přípravě porostu na obnovu pod clonou) pomocí zemní frézy nebo shrnutím klestu do valů vedlo ke zlepšení zdravotního stavu borovic v několika následujících letech.

Metodika nabízí optimální doporučení pro pěstování borovice lesní v současném období změny klimatu provázeném nepravidelností v distribuci srážek v kombinaci se zvyšováním průměrných teplot vzduchu, a to diferencovaně podle stanovištních podmínek, v kterých je podle současného pojetí cílové druhové skladby uvažována minimálně v 20% zastoupení v druhové skladbě.

Metodika zahrnuje nejnovější poznatky o resistenci a resilienci porostů borovice s ohledem na stanoviště, věk a pěstební péči a je v souladu s platnou legislativou.

Inovativnost postupů této metodiky vychází z její celkové komplexnosti, a to jak z hlediska stanoviště, tak vývoje porostů. Dále ze zahrnutí výsledků nových výzkumných šetření a v přehlednosti zpracování formou, která je obdobou rámcových směrnic hospodaření v rámci Oblastních plánů rozvoje lesů či v generelu obnovy lesa. Tím se metodika stává maximálně dostupnou pro uživatele z řad odborné veřejnosti.

Ekonomický efekt použití metodiky spočívá zejména v optimalizaci využití a pěstební péče o lesní porosty s vyšším zastoupením borovice lesní. Borovice lesní je druhou nejrozšířenější dřevinou České republiky, její redukovaná plocha v roce 2021 dosahovala cca 406 tis. ha. Na celkových zásobách dříví se podílí 13,3 %. Na stanovištích přirozených borů a na chudých stanovištích nižších poloh je základní dřevinou plnící dřevoprodukční funkce.

Dodržování postupů doporučovaných v této metodice by mělo přispět k optimalizaci obnovy a výchovy borových porostů, a tím ke zvýšení bezpečnosti a kvality produkce při plnění dalších funkcí lesa.

Dalším předpokládaným přínosem nových postupů je snížení rizika, že rozpadem borových porostů dojde k omezení plnění ostatních funkcí lesa. Toto riziko se významným způsobem snižuje, zejména z důvodu ústupu pěstování borových monokultur většího rozsahu, a to i na přirozených borových stanovištích, kde se předpokládá, že bude hlavní dřevina borovice pěstována ve smíšených porostech.

Pěstování takovýchto porostů si vyžaduje určité změny v zažitých přístupech, které by měly, s ohledem na aktuální druhové složení porostních směsí, vést k vyšší diferencovanosti délky obmýtí a k prodloužení obnovních dob.

Metodika vznikla v rámci realizace projektu Grantové služby Lesů ČR, s. p., s názvem "Diferenciace stanovišť a hospodaření v porostech borovice, dubu a buku pro zmírnění nepříznivých dopadů environmentální změny", který byl řešen v letech 2019 až 2021.

Článek byl zpracován dle TZ od pana Ing. Jana Řezáč, VÚLHM. 

Přečtěte si také: Jak vysoké a staré rostou stromy v našich lesích - Víte to? nebo 5 způsobů, jak stromy zlepšují klima. Znáte je?