Jakými dřevinami zalesňovat holiny po kůrovcové kalamitě? Tato otázka trápí mnohé vlastníky lesů i lesníky. Podmínky míst jsou totiž skutečně extrémní.

Často získáváme pocit, že co v lese najdeme, můžeme si také automaticky odnést domů. Jak je to ale ve skutečnosti?

Zvěř je přirozená součást lesa. Pokud se ale přemnoží, vzniká v lesním ekosystému problém.

Obnova lesa je základní disciplínou pěstování lesů. Může být přirozená, umělá nebo kombinovaná. A zda je to tak jednoduché? Možná se budete divit.

Vzrostlý strom, vypaří za den až několik set litrů vody. Ochlazuje okolí a vytváří vzdušnou vlhkost. Říká se, že tuto schonost mají pouze listnáče, ale není tomu tak.

Hysterie proti smrku není na místě. Smrk ztepilý je dřevinou, která by měla i v obnově lesů po kůrovcové kalamitě hrát důležitou roli. Zásadní ale je vyvarovat se rozsáhlých monokultur smrku ve středních i vyšších polohách a rozsáhlých stejnověkých porostů.

Kůň který pracuje v lese při těžbě dřeva je často vnímán, jako týrané zvíře. O tom, proč koně v lesích ještě zcela nenahradila technika a jak je se zvířaty zacházeno vám právě prozradíme.

Pokácet zelený strom je špatně. To si myslí řada lidí aniž by tušili, že stromy jsou napadené a pokud by v lese zůstaly, kalamita se bude šířit i na zdravé porosty.

Les se zdá být přímo ideálním terénem pro divokou jízdu čtyřkolek a motorek. Tak to alespoň vidí někteří motoristé. V lese se ale jezdit nesmí.