V posledních letech dochází vlivem extrémních výkyvů počasí k ohrožení lužních lesů a hromadnému odumírání jasanů a olší působením houbových patogenů. Dle vědců by mohl řešení představovat původní topol černý.

Vědci z Technické univerzity ve Zvolenu se ve své práci zaměřili na výzkum historického vývoje pralesů. Z něho pak odvodily, jak perspektivně pěstovat lesy dneška.

Česko by mělo mít po dvaceti letech novelizovaný zákon o myslivosti, který slibuje zvýšené odstřely přemnožené zvěře, digitalizaci myslivosti, možnost lovit lukem a zejména pak posílení práv vlastníků lesů.

Zatímco lidé si dopřávají pohodlí a teplo ve svých vyhřátých domovech, nebo se choulí pod vrstvami oblečení, ptáci venku čelí mrazu i dešti. Mají drobná tělíčka a holé nožky. Jak to, že neumrznou?

Smrk ztepilý je vzhledem k rozsáhlým kalamitám na ústupu a jeho další pěstování v nižších polohách se považuje za rizikové. Stále však existuje významný podíl nesmíšených smrkových mlazin založených v minulosti, o něž se vyplatí pečovat a využít jejich potenciál.

Půda má zásadní význam pro výživu a stabilitu lesních porostů. Její vznik je velmi pomalý, jeden centimetr půdy se tvoří až sto let. V posledních 2 stoletích dochází působením průmyslu k narušování lesního prostředí včetně půdy.

Les je místem, kde jsme na návštěvě a podle toho bychom se měli chovat. Nejde jen o slušnost a úctu k majetku někoho druhého. Jedná se také o vlastní bezpečnost.

Na vstup do lesa má právo každý a není divu, že se toho hojně využívá. Intenzita návštěv se však může měnit a ovlivňovat přirozené chování zvěře. Dvěma takovými příklady byly nestandardní režimy návštěvnosti v době pandemie covidu-19 a afrického moru prasat (AMP) na Zlínsku.

V září uspořádal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti odbornou konferenci pod názvem "Lesnická hydrologie - věda a praxe 2022" zaměřenou na přenos poznatků vědy a výzkumu do lesnické praxe. Máme pro vás zajímavosti, které tu zazněly.