Proč je potřeba se o lesy starat, co péče o les obnáší, za jak dlouho vyroste dospělý les a jak se mění české lesy po kůrovcové kalamitě? O tom jsme si povídali s předsedou SVOL Ing. Jiřím Svobodou, ředitelem Lesního družstva obcí v Přibyslavi.

Tradiční součástí evropského lesního hospodářství je také využívání nepůvodních dřevin. Po douglasce tisolisté se jedná zejména o jedli obrovskou - přistěhovalce ze Severní Ameriky.

V lesním hospodářství evropských zemí je v současné době rozšířeno více než 150 nepůvodních druhů dřevin z mimoevropských oblastí. Ještě větší množství najdeme pak v okrasných parcích či arboretech. Patří "exoti" do našich lesů?

Ačkoliv by se mohlo zdát, že les v zimě jen spí pod bílou peřinou, pro drobného vlastníka lesa práce samozřejmě nekončí.

Nejedná se o zvíře, ani o hmyz, ale o dřevokaznou houbu typickou pro bukové a smíšené lesní porosty.

O tom, že stromeček nelze jenom tak uříznout v lese, asi není třeba psát. Víte ale, že i přeprava zakoupeného stromku má svoje pravidla?

Václavky patří k nejvýznamnějším patogenům evropských lesů. Nejvíce náchylné k napadení touto houbou jsou dřeviny stresované vysokými teplotami či půdním suchem. Nejohroženější jsou smrky.

Změna klimatu a s ní související velkoplošný rozpad smrkových a borových porostů na našem území v posledních dvou desetiletích přinutily vlastníky lesů začít měnit dřevinnou skladbu a vysazovat lesy druhově pestřejší.

Léto je v důsledku horka a sucha obdobím zvýšeného nebezpečí lesních požárů. Měli bychom proto při pobytu v přírodě dbát zvýšené opatrnosti. V posledních letech totiž hoří v lese častěji, než tomu bylo dříve.