Od poloviny dvacátého století klesají stavy tetřevovitých v celé střední Evropě i ve Skandinávii. Příčin je více. Za vymírání tetřívků mohou změny životního prostředí, predátoři a některé další antropogenní faktory. A potíž je také s potravou.

Les je místem, kde jsme na návštěvě a podle toho bychom se měli chovat. Nejde jen o slušnost a úctu k majetku někoho druhého. Jedná se také o vlastní bezpečnost.

Proč je potřeba se o lesy starat, co péče o les obnáší, za jak dlouho vyroste dospělý les a jak se mění české lesy po kůrovcové kalamitě? O tom jsme si povídali s předsedou SVOL Ing. Jiřím Svobodou, ředitelem Lesního družstva obcí v Přibyslavi.

Tradiční součástí evropského lesního hospodářství je také využívání nepůvodních dřevin. Po douglasce tisolisté se jedná zejména o jedli obrovskou - přistěhovalce ze Severní Ameriky.

V lesním hospodářství evropských zemí je v současné době rozšířeno více než 150 nepůvodních druhů dřevin z mimoevropských oblastí. Ještě větší množství najdeme pak v okrasných parcích či arboretech. Patří "exoti" do našich lesů?

Ačkoliv by se mohlo zdát, že les v zimě jen spí pod bílou peřinou, pro drobného vlastníka lesa práce samozřejmě nekončí.

Nejedná se o zvíře, ani o hmyz, ale o dřevokaznou houbu typickou pro bukové a smíšené lesní porosty.

O tom, že stromeček nelze jenom tak uříznout v lese, asi není třeba psát. Víte ale, že i přeprava zakoupeného stromku má svoje pravidla?

Václavky patří k nejvýznamnějším patogenům evropských lesů. Nejvíce náchylné k napadení touto houbou jsou dřeviny stresované vysokými teplotami či půdním suchem. Nejohroženější jsou smrky.