Mrtvé stromy ročně uvolní podobné množství uhlíku, jako při spalování fosilních paliv na celém světě. Tuto šokující informaci zveřejnila Akademie věd ČR v září. Zpráva vycházela z mezinárodního výzkumu, který tým Mikrobiologického ústavu Akademie věd podnikl v loňském roce.

Vlivem koronavirové pandemie se návštěvnost lesů v loňském roce rapidně zvýšila. A kromě čerpání klidu a pohody z nitra přírody, byli Češi pilní jako včelky. Trhali, sbíraly a odnášeli si s sebou domů plné košíky.

Lesy máme vypůjčené od našich předků, předejme je v co nejlepším stavu také našim potomkům. Tak zní poslání dokumentu, který v září představilo Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL).

Obecně zatím žádné mimořádné změny nepozoruji. Možná to, že vzhledem k celkové zdravotní situaci chodí více lidí do lesa. Velkou změnou, která ale není otázkou letošního roku, jsou vykácené lesy po kůrovcové kalamitě. Tam opravdu houby nejsou.

V roce 2020 se zdravotní stav jehličnanů mírně zlepšil. U dubu došlo ke zřetelnému zlepšení, u buku naopak k mírnému zhoršení. Vyplývá to z nejnovějších vědeckých výzkumů. Obrovsou zátěž pro lesy představuje především kůrovcová kalamita, která je historicky nejrozšířenější katastrofou tohoto typu, která kdy lesy na našem území postihla. Kalamita...

Kůrovcová kalamita historického rozsahu samozřejmě ovlivňuje také možnosti pohybu v lesích. Kůrovec často "spořádal" oblíbené turistické destinace, někde hrozí zvýšené riziko pádu nevytěžených souší apod. Jak budou prázdniny 2021 podle nestátních vlastníků lesů vypadat?