Globální změna klimatu se stoupajícími teplotami a zvyšujícím se suchem má negativní dopad na lesní ekosystémy. Mění se jejich produktivita, uhlíková rovnováha, stoupá míra poškození stromů hmyzem, chorobami a kalamitami. Stromy odumírají. Vědci ale našli překvapivě odolnou dřeinu, která by se s extrémy mohla vypořádat. Jedná se o jedli belokorou. ...

Kůrovcová kalamita a následná obnova lesů přináší v praxi problémy, s nimiž se lesníci ani vědci doposud nesetkali. Proto společně rozšiřují záběr výzkumných projektů o nová témata a netradiční úhly pohledu na řešení postupů při péči o lesy.

Lesníci mají po celý rok plné ruce práce. Zejména nově vysázené stromky potřebují jejich neustálou pozornost. Pro mladý les je lesník superhrdinou, který odráží útoky škůdců, brání stromky proti utlačení plevelem i před zvěří, která by si na nich s chutí smlsla.

Základem kvalitního lesa je geneticky vhodný původní reprodukční materiál. Jak ale zjistit, že tomu tak skutečně je? Metodika využití DNA markerů je spolehlivým nástrojem.

Jakými dřevinami zalesňovat holiny po kůrovcové kalamitě? Tato otázka trápí mnohé vlastníky lesů i lesníky. Podmínky míst jsou totiž skutečně extrémní.

Často získáváme pocit, že co v lese najdeme, můžeme si také automaticky odnést domů. Jak je to ale ve skutečnosti?

Zvěř je přirozená součást lesa. Pokud se ale přemnoží, vzniká v lesním ekosystému problém.

Obnova lesa je základní disciplínou pěstování lesů. Může být přirozená, umělá nebo kombinovaná. A zda je to tak jednoduché? Možná se budete divit.

Vzrostlý strom, vypaří za den až několik set litrů vody. Ochlazuje okolí a vytváří vzdušnou vlhkost. Říká se, že tuto schonost mají pouze listnáče, ale není tomu tak.