Hysterie proti smrku není na místě. Smrk ztepilý je dřevinou, která by měla i v obnově lesů po kůrovcové kalamitě hrát důležitou roli. Zásadní ale je vyvarovat se rozsáhlých monokultur smrku ve středních i vyšších polohách a rozsáhlých stejnověkých porostů.

Kůň který pracuje v lese při těžbě dřeva je často vnímán, jako týrané zvíře. O tom, proč koně v lesích ještě zcela nenahradila technika a jak je se zvířaty zacházeno vám právě prozradíme.

Pokácet zelený strom je špatně. To si myslí řada lidí aniž by tušili, že stromy jsou napadené a pokud by v lese zůstaly, kalamita se bude šířit i na zdravé porosty.

Les se zdá být přímo ideálním terénem pro divokou jízdu čtyřkolek a motorek. Tak to alespoň vidí někteří motoristé. V lese se ale jezdit nesmí.

Myslivec a lesník je to samé a oba střílí zvířata. Další mýtus, který přetrvává mezi lidmi. Prozradíme, jak je to ve skutečnosti.

Měli bychom si uvědomit, že možnost chodit volně do lesa není samozřejmností. V některých evropských státech je do lesů dokonce vstup zakázaný.

Mnoho lidí se domnívá, že les by měl být ponechán přírodě a to zcela bez zásahů člověka. Důvodů, proč ale takový přístup není udržitelný je celá řada.

Přemnožená zvěř působí vysoké škody na lesních porostech, což do značné míry komplikuje obnovu lesů v souvislosti s kalamitou kůrovce. Zvířata si s oblibou pochutnávají zejména na mladých stromcích.

Africký mor děsí lesníky i chovatele domácích prasat a mimořádná epidemiologická opatření motivují k odstřelu zvěře. Černá zvěř (stejně jako spárkatá), je v domácích lesích přemnožená a představuje obrovský problém pro obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Její regulace na únosné stavy je žádoucí. Na druhou stranu také se zvěří je nutné rozumně...